Do skleníku patří zelenina, ne lidé

Nepřestává mě mrzet, jakým tempem kolem nás rostou stále nové prosklené budovy. Ať už se jedná o kancelářské budovy, nebo dokonce i rezidenční výstavbu. Sklo a okna vypadají moc hezky, přináší nám do interiéru spoustu světla a slunce a příjemné pocity. Nicméně bohužel často bývají sice dobrým sluhou, ale moc zlým pánem.

Už je na čase totiž pochopit to základní. Fyzikální zákony a přírodu prostě neoklameme.

V našich podmínkách musíme stavět takové stavby, které dokáží obstát jak v parném letním horku, tak i v mrazivých zimních dnech. Nemáme to v tomto ohledu úplně jednoduché, protože musíme společně skloubit dvě zcela odlišné strategie. V létě se chceme před horkem primárně chránit. V zimě zase chceme nějaké to sluneční záření získat, ale v chladných zimních nocích o něj nechceme přicházet. Zároveň chceme mít hezký výhled do okolí a dostatek slunečního světla. Situace to není jednoduchá, ale rozhodně je řešitelná. Musíme ovšem počítat s nějakými ústupky.

S probíhající změnou klimatu navíc zjišťujeme, že v létě přibývá stále víc a víc tropických dnů a dokonce i tropických nocí. Horko začíná být pořádným strašákem – člověk je unavený, nadměrně se potí, nemůže se soustředit a těžko se mu pracuje.

Tak si zapneme klimošku a je po problému, ne? Tak jednoduché to není. Používání klimatizací s sebou totiž přináší další problémy, jako je nepříjemný průvan, jeho důsledkem může být angína a nebo také třeba zablokovaný krk. Nehledě na to, že klimatizace a chladící zařízení jsou obrovským žroutem energie.

Na jednu stranu se snažíme snižovat energetickou náročnost budov super těsnými okny, velkými tloušťkami izolací, ale na druhou stranu pak energii zbytečně spotřebováváme na chlazení v létě. V neposlední řadě se jako chladící kapaliny používají často látky dost nepřátelské k životnímu prostředí…

Řešení spousty těchto „zapeklitých situací“ je přitom docela jednoduché. Přestat navrhovat skleníky pro lidi!

Ve skleníku se zelenině daří, lidé se tam ale paří

Už docela dlouho využíváme skleníky pro pěstování zeleniny. Daří se tam rajčátkům, paprikám, okurkám a další zelenině. Zeleninka totiž potřebuje dostatek slunečního záření a teploučko. Každý, kdo dovnitř skleníku v létě vstoupil, jistě ví, jaké prostředí uvnitř je. Horko. A přesně takto fungují prosklené budovy. Není nutné si vysvětlovat žádné složité fyzikální jevy, tento praktický příklad mluví za vše. Fyzika je jen jedna.

Tady je vysoká míra prosklení žádoucí. Rostlinám uvnitř teplo jednoznačně svědčí.

Hlavně nepodcenit přípravu

Předprojektová a projektová příprava je pro zajištění kvalitního vnitřního prostředí a úspor energií nesmírně důležitá. Jenom tehdy totiž dokážeme účinně implenetovat tzv. pasivní opatření, která zabrání přílišnému horku v létě či obrovským nákladům na vytápění v zimě. Pasivní opatření se jim říká proto, že jejich provoz nevyžaduje žádné peníze (a nebo opravdu minimální). Bohužel když se tato stránka věci zanedbá, během realizace či užívání stavby už budeme stěží situaci řešit. Buďto to nepůjde vůbec, a nebo nás to v lepším případě bude stát docela balík navíc.

Mezi taková pasivní opatření patří v první řadě hlavně optimalizace prosklení obvodového pláště a na to navazující kvalitní protisluneční ochrana pro tropické letní dny. Pokud stavíme objekty, která mají okna od podlahy až ke stropu, nemůžeme očekávat, že v zimě budeme platit za vytápění málo a v létě se budeme uvnitř schovávat před horkem.

Zastáncům prosklených budov nepomůže ani ohánění se s nutností zajistit dostatek denního osvětlení. K tomu totiž není nutné mít okno od podlahy až ke stropu, klidně stačí začít až od běžné výšky parapetu a na denní osvětlení to bude mít vliv minimální. Každý případ je ale nutné samozřejmě individuálně posoudit.

Dalším neduhem prosklených budov je nedostatek soukromí. Pracovníci si v takových budovách často připadají jako ve výkladní skříni…

Nesmíme také zapomínat na další důležité faktory, jako je již samotné umístění stavby na pozemku a vůči okolním stavbám, návrh půdorysného uspořádání objektu, výběr vhodných materiálů, posouzení různých strategií větrání, a také důsledné poučení budoucích uživatelů budovy, jak mají s objektem vlastně zacházet. Navíc také zeleň na pozemku (rozumějme nejen anglický trávníček před vchodem, ale i návrh stromů, případně popínavých rostlin na části fasády) nám velmi pomůže. V létě koruny stromů dokáží poskytnout tolik potřebný stín, v zimě po opadání listí naopak dovolí slunečnímu záření vstoupit dovnitř objektu.

Řešení existuje, ale jako by o něj v současné stavební praxi  skoro nikdo neměl zájem. Příkladů dobré praxe je stále málo. Smutné je, že to ale ve finále odnese až ten poslední v řadě – uživatel budovy či obyvatel objektu.

Slovníček:

Tropický den – teplota přes den přesáhne 30°C.

Tropická noc – teplota v noci neklesá pod 20°C.

Aktivní opatření – jsou taková opatření, která na svůj provoz vyžadují vynaložení finančních prostředků – např. používání systémů chlazení či klimatizace.

Pasivní opatření, pasivní strategie – Ve oblasti tepelného komfortu a spotřeby energií jsou to takové strategie, které umožňují zajistit kvalitní vnitřní prostředí bez dodatečných provozních nákladů. Pasivní strategie je nutné řešit nejpozději při projektování objektu (případně při projekční fázi rekonstrukce), ideálně ovšem ještě před začátkem samotného projektování.

Integrovaný návrh budovy – v souvislosti s pasivními opatřeními se často skloňuje také tento pojem. Integrované navrhování znamená primárně spolupráce několika specialistů již od samého začátku. Ideálně by se tak ještě před zrozením samotného projekčního návrhu měli společně radit s architekty veškeré další profese (stavaři, statici, požární specialisté, odborníci na vytápění, větrání, udržitelné stavby…). Výsledným produktem by pak měla být budova, která splňuje veškeré požadavky technické, bezpečností i estetické, poskytuje kvalitní mikroklima, neškodí zdraví ani životnímu prostředí, je schopna provozu při minimálních nákladech a po uplynutí svého životního cyklu nebude zátěží pro životní prostředí. Možná to zní jako sci-fi, ale skutečně je to takto možné.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *