Letní horka a přehřívání v budovách

Letošní léto bylo z hlediska teplot a sucha v mnoha ohledech rekordní. Bohužel vědci nepřináší dobré zprávy – měli bychom si na takové počasí pomalu zvykat.  Je přehřívání něco, na co si v našem podnebném pásu musíme prostě zvyknout, nebo se lze nějak bránit?

V teplých letních dnech je často v interiérech budov problém s vysokými teplotami a přehříváním. Tam, kde je to možné, pak zapínámé klimatizace a lokální chlazení. Jenže to není zrovna nejlepší volba. Za prvé mají tahle zařízení hodně vysokou spotřebu energie, což jistě pocítíme na účtu za elektřinu. A za druhé průvan, který svým studeným vzduchem vytvářejí, může nadělat pořádnou paseku. Stačí mu sedět v cestě a zablokovaný krk na sebe dlouho nenechá čekat. A za třetí je tady spousta dalších argumentů, ale dneska si máme říct něco hlavně o vztahu přehřívání a větrání, tak směle k věci.

Navíc, když je vevnitř pařák skoro jak venku, zmrzka se strašně rychle rozteče a to už není prostě ono, znáte to…

Jenže co s tím? Jak se tedy účinně chránit před horkem?

Využívejte stínění oken.

Tam, kde je to možné, využívejte přes den aktivně venkovní stínění – hned ráno zatáhněte rolety, zavřete okenice, spusťte žaluzie. Raději si sviťte umělým světlem, než abyste si dovnitř pouštěli horko. Pokud venkovní stínění oken není, zatáhněte alespoň to vnitřní. Primárně totiž nesmíme teplo nechat dovnitř vůbec vstoupit, nebo ho musíme alespoň zablokovat, co to jde.

I naši předci moc dobře věděli, že okenice neslouží jenom na okrasu. V zimě zabrání únikům tepla, v létě zase teplo dovnitř nepustí a zabraňují tak přehřívání prostoru.

Snažte se přes den nevětrat okny s jižní a západní orientací.

Hlavně v dobu, kdy je horko nejhorší – mezi 12 a 16 hodinou – je nechte zavřená. Možná zní tato rada trochu zvláštně, ale hned vysvětlím, proč to není dobrý nápad. Otevřenými okny s jižní, západní, jihozápadní a jihovýchodní orientací si totiž dovnitř budeme pouštět také teplý vzduch zvenčí. Obzvláště nová okna mají velmi dobrou izolační schopnost, a té můžeme využívat nejen v zimě, ale i v létě opačným směrem. Větrat samozřejmě musíme, ale pokud je to jen trochu možné, větrejte raději například do chodby. Nechte otevřené dveře a provětrávejte přes severní stranu objektu. Ideální je také větrat skrz světlík nebo dvorek, kde bývá chladno, neboť sluneční paprsky sem často příliš neproniknou.

Pokud nemůžete větrat přes severní stranu a nebo do chodby, nenechávejte neustále otevřená okna.

Pokud není možné v objektu větrat přes severní stranu nebo do chodby, otevírejte okna jen na opravdu nezbytně nutnou dobu. Rychle provětrejte, nejlépe otevřete dvě okna naproti sobě tak, aby vznikl průvan a větrání bylo rychlé a efektivní. V místnostech, kde nikdo přes den nepobývá, je ale skutečně raději neotevírejte vůbec! Starší kamenné a cihlové domy dokáží uvnitř díky své velké akumulační schopnosti udržet bezvadné klima, pokud okna zbytečně neotevíráme. Stavby z lehkých materiálů jsou na tom často podstatně hůř, ale i tak pořádně větrejme.

Minimalizujte možné zdroje tepla.

Místo pečeného kuřete si radši udělejte studený oběd či večeři, vyhněte se i ohřívání jídla na kamnech. Žehlení nechte na jindy, zkuste povypínat i všechny spotřebiče, které by potenciálně mohly svým provozem vytvářet teplo a také vlhkost. Vyšší vlhkost vzduchu totiž způsobuje mnohem větší pocit diskomfortu. Pokud v místnosti budeme mít 26°C a jednou vlkhost 50% a podruhé 70%, rozhodně rozdíl poznáme. A ten druhý případ bude mnohem protivnější. Zkontrolujte také výkon ledničky. Pokud je to možné, tak jej snižte, i lednička či mraznička je totiž výrazným zdrojem tepla. Ale pozor, nepřehánět, aby se zase nezkazily potraviny. Mít 7 až 8°C uvnitř chladničky je přijatelné.

Zajistěte řádné vyvětrání budovy v noci.

Tohle je jedna z klíčových činností, která vám pomůže zabránit přehřívání. V noci je potřeba totiž z budovy dostat naakumulované teplo ven. Chce to vytvořit aktivní průvan tak, aby se vzduch hýbal. Navečer, když se teplota venku sníží, otevřete okna a dveře. Samozřejmě za předpokladu, že přes noc je teplota venku nižší, než v objektu. Pokud máte uvnitř krásných 21°C a venku je i přes noc 25°C, raději se před teplem zvenčí spíše chraňte.

Ve stavu nouze si pořiďte mechanické stolní ventilátory.

Pohybující se vzduch navozuje pocit nižších teplot a je příjemný. Ale pozor, neseďte přímo u ventilátoru ani příliš blízko u něj. Jakmile je vám to nepříjemné, snižte výkon a nebo ho posuňte jinam. Hrozí stejné riziko jako u průvanu z klimatizace.

Jak na mechanicky větrané prostory?

V případě prostor větraných mechanickým větráním toho často moc nezmůžete. Pokud máte možnost ovládat nastavení, můžete snížit částečně alespoň výkon, abyste zabránili vstupu teplého vzduchu do objektu zvenčí. V moderních budovách s těmito systémy už by mělo být i stavební řešení na slušné úrovni tak, aby se budovy příliš nepřehřívali. Jenže ejhle, realita je bohužel občas hodně vzdálená tomuto ideálu. Takže se řiďte alespoň výše uvedenými opatřeními, aby se situace ještě nezhoršovala. Okna nechte zavřená a v noci objekt pokud možno pořádně vyvětrejte. Zatáhněte určitě také venkovní a vnitřní stínění. Pokud je ale vzduchotechnika vybavená chlazením, pravděpodobně se vás nějaké starosti s horkem vůbec netýkají.

Ovšem raději se vždy poraďte se správcem budovy, pokud pociťujete diskomfort během letních dnů v mechanicky větraných prostorách, než začnete jakkoliv manipulovat s nastavením (pokud vůbec tuto možnost máte).

A co s tou klimatizací?

Když mluvím teď o „klimatizaci“, mám na mysli takové ty „foukací“ lokální jednotky, které jsou často umístěné někde u stropu. V běžném slangu se právě jako „klimoška“ označují, i když ve stavařské terminologii jsme maličko nepřesní.

  1. Je to super věc pro komfort. V letních parných dnech je to skutečná spása. Nenastavujte je ale na příliš nízké teploty, nebo vás při přechodu z budovy ven nemine teplotní šok a nachlazení na sebe nenechá dlouho čekat. Nedopusťte příliš velký teplotní rozdíl mezi venkovním a vnitřním prostorem. Pět stupňů je tak akorát. Pokud je teplotní rozdíl větší, neutíkejte z práce rychle jako obvykle, ale zkuste například půl hodiny před odchodem chlazení vypnout, nebo snížit jeho výkon, a až pak opustit budovu.
  2. Neseďte nikdy v průvanu způsobený chladným vzduchem z klimatizace. Opravdu je to ošemetné a nebezpečné. Za prvé je to velmi nepříjemné, a za druhé se skutečně vystavujete riziku nějakému zdravotnímu problému. A kdo si dneska může dovolit „housera“.
  3. Nezapomínejte větrat okny! Pokud se jedná skutečně pouze o nástěnné jednotky (kdy jedna část je uvnitř místnosti a druhá je někde na vnější stěně či střeše objektu), musíte také pravidelně větrat (viz rady výše). Tyto jednotky pouze chladí vzduch v místnosti, ale nepřivádí žádný čerstvý vzduch zvenčí. Pokud máte zrovna otevřená okna, chladící jednotku vypněte!

Pokud je ovšem objekt větrán nuceným větráním s chlazením vzduchu, situace je jiná. V takovém případě okna určitě neotevírejte, protože horký vzduch přicházející zvenčí by způsobil zvýšení výkonu chlazení a významně narůstající účet za elektřinu.

Všechno začíná při projektování aneb jak zabránit přehřívání hned na začátku

Samozřejmě, že zásadní je vždycky dobrý návrh objektu, který minimalizuje tepelné zisky v létě a umí zabránit přehřívání. Moderní budovy i přes veškeré technologie mají bohužel jeden častý nedostatek, a tím jsou obrovské prosklené plochy…

I ve stávajících objektech si ale můžeme pomoci. Suverénně nejúčinnější obranou proti přehřívání bývá většinou právě zmíněné venkovní stínění na okna, které je často možné zajistit i dodatečně. Nicméně i řádné noční vyvětrání dokáže opravdu velmi pomoc v následujících parných dnech.

Pokud však nemůžete udělat vůbec nic, raději se s prací přesuňte někam jinam. Pobyt v přehřátých prostorech nám vůbec nedělá dobře a u citlivějších jedinců může způsobovat i zdravotní potíže. O snížení pracovního výkonu ani nemluvím. Takže v létě s prací k vodě…a nebo práci nechte na jindy 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *