Proč neopomínat vnitřní prostředí?

Trendem poslední doby je řešit, co jíme a z jakých zdrojů naše jídlo pochází. Dokonce se objevují již hlasy upozorňující na původ oblečení, které každý den nosíme. Nicméně to, v čem vlastně žijeme, by rozhodně do pozadí ustupovat nemělo. A věděli to již naši předkové.

Trocha dávné historie aneb moudrost našich předků

Důležitost vnitřního prostředí budov si lidé začali uvědomovat v podstatě od té doby, co začali budovy stavět. Jedna z prvních odborných publikací zabývajících se tímto tématem pochází již z dob starověkého Říma, kdy architekt a inženýr Vitrivius ve svých Deseti knihách o architektuře zmiňuje důležitost kvality vnitřního vzduchu. Pozitivní vliv slunečního světla si uvědomovali již starověcí Egypťané, Římané i Řekové. Stejně tak dobře věděli, jak důležité jsou dobré akustické podmínky.

Během následujících století si lidé postupně začali uvědomovat, že nekvalitní vnitřní prostředí může způsobovat extrémní nepohodlí, nemoci, anebo může dokonce k šíření nemocí přispívat. Převážně během 19. a 20. století nastal významný rozvoj tohoto oboru, můžeme zmínit například používání světla jako prostředku pro léčbu depresí.

Žijeme v budovách

V dnešní době trávíme v budovách až 90 procent našeho času. Pohybujeme se v našich obydlích, v budovách, v nichž pracujeme, nakupujeme či trávíme volný čas. Za „budovy“ v trochu přeneseném slova smyslu můžeme považovat i dopravní prostředky, neboť i v nich jsme často „odděleni“ od vnějšího prostředí. Doba strávená mimo budovy je často také závislá na vnějších podmínkách, možnostech a počasí. V zimě většinou trávíme venku méně času, v letním období rádi opustíme budovy a více času trávíme pod širým nebem.

I proto je nutné se vnitřním prostředím zabývat. S narůstajícím časem uvnitř budov se začínají častěji objevovat nesnadno specifikovatelné, ale velmi nepříjemné pocity diskomfortu, únavy, různých bolestí či onemocnění. Mnoho z těchto pocitů a příznaků jako by zázrakem zmizelo po opuštění budovy, některé se ale postupně rozvíjejí, zhoršují a přetrvávají. V těch nejhorších případech mohou způsobit až trvalé a nenávratné poškození zdraví, možná i smrt.

Pojem vnitřní prostředí budovy pod sebou skrývá několik různých složek, které je ovšem nutné řešit společně, neboť jsou mezi sebou velmi úzce provázány. Změna v jedné složce k lepšímu může znamenat významnou změnu k horšímu v jiných složkách. Je nutné tedy pořád hledat jistou rovnováhu, která bude pro daný případ ideální. Na místě je také zdůraznit, že řešení, které funguje na jednom objektu, nemusí být vhodné pro jakýkoliv další podobný objekt. Stav vnitřního prostředí je totiž z velké míry závislý také na vnějších podmínkách, jako je umístění stavby a její orientace, podnebí, povětrnostní podmínky, doprava a hluk v okolí nebo například počet lidí v objektu a režim provozu budovy.

Začít od píky

Vnitřní prostředí budov je ovšem závislé i na ostatních stavebních profesích. Již volba stavebních materiálů pro nosné konstrukce či tvar budovy může významně ovlivnit stav vnitřního prostředí. V ideálním případě je dobré pamatovat na tyto vzájemné závislosti již od počátku projektování nového záměru, kdy je možné dosáhnout vyhovujícího řešení při minimálních nákladech. V pozdějších projektových fázích není ještě nic ztraceno, nicméně je nutné počítat s náklady navíc. A konečně, ani ve stávajících budovách si nemusíme zoufat. Stále existuje mnoho přístupů a návrhů, které mohou vyřešit spoustu problémů při minimálních nákladech.

Nepodceňujme tedy důležitost vnitřního prostředí a zajímejme se o to, v čem vlastně žijeme.

Zdroje:

BLUYSSEN, Philomena M. The indoor environment handbook: how to make buildings healthy and comfortable. Sterling, VA: Earthscan, 2009. ISBN 978-1-84407-787-8.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *