Seriál plísně, 1. díl – Kde se berou a proč se jim u nás líbí

Chladné zimní měsíce jsou již tradičně dobou, kdy ve se začínají ve velkém objevovat různé neduhy a nemoci stavebních konstrukcí. Mezi těmi nejčastějšími, se kterými se setkala pravděpodobně velká většina z nás, jsou plísně.

V předchozím příspěvku jsme si řekli něco o plísních na vnějších fasádách, nyní ale pozornost zaměříme na problém, který nás pálí mnohem víc – plísně v interiéru. Připravila jsem pro vás malý seriál, kde se dozvíte základní informace k tomuto tématu.

V tomto seriálu se budu zabývat především plísněmi v interiéru, které vznikají v důsledku podcenění návrhu nebo nesprávného chování. Jen okrajově budou zmíněny situace související s vlhkým zdivem vlivem vzlínající podzemní vody či chybějící hydroizolace u starých budov.

Miniseriál plísně

1. díl – Kde se berou a proč se jim u nás líbí

2. díl – Větrání, plísně z domů vyhání

Na začátku je nutné zdůraznit, že plísně jsou především tam, kde je vlhkost.  Existuje nepřeberné množství různých druhů plísní, ale snad všechny vyžadují ke svému růstu jednu podmínku  – vlhkost. Vlhkost, resp. voda jsou totiž tím nejdůležitějším faktorem pro jejich růst a rozvoj. Některým se daří při nižších teplotách, jiným zase při vyšších, ale bez vody se neobejdou v žádném případě.

Nízké teploty typické pro zimní období způsobují, že teploty povrchů obvodových konstrukcí budov často klesají pod teplotu rosného bodu. To je problémem především ve starší zástavbě, kde konstrukce nemají dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Teploty takových povrchů jsou pak v zimním období často velmi nízké a dochází zde ke kondenzaci vzdušné vlhkosti.

Pozn.: Rosný bod závisí na teplotě a vlhkosti – výpočet například zde.

Cesta vlhkosti do konstrukce

Plísně se jako první většinou objeví v místech tzv. tepelných mostů – to jsou místa, kde dochází v porovnání s okolím k větším únikům tepla a jejich povrchová teplota je nižší. Jedná se například o rohy místností nebo místa styku stropu a obvodové stěny (především v posledních podlažích). Plíseň se samozřejmě objeví také tam, kde dochází ke vstupu vlhkosti do konstrukce. K tomu může dojít například vlivem závady hydroizolace, u starých domů bohužel kvůli zcela chybějící hydroizolaci. Samotnou kapitolu jsou pak poruchy konstrukcí – například zatékání dírou ve střeše.

Vzlínající voda ve staré zástavbě může napíchat pěknou škodu. Podzemní voda je navíc bohatá na různé minerály a soli, jejich krystalizace pak způsobí na povrchu zdi „chomáčky“ omítky. Tohle kdysi bývala klasická zeď s bílým nátěrem.

Styk stěny a stropu – další problémové místo.

Novostavby a rekonstrukce

Novou zástavbu a budovy po rekonstrukci tento problém bohužel nemíjí. V některých případech je vznik plísní způsoben nesprávným návrhem zateplení či chybami při realizaci a provádění (např. nesprávně provedená výměna oken). Nicméně bez viny nejsou ani samotní uživatelé objektů, kteří se nechovají správně, a také především nedostatečná osvěta.

Vyměněná okna. Zde pravděpodobně neproběhlo všechno tak, jak mělo. Následkem pak mohou být táhlé zdravotní potíže.

U správně navržené a kvalitně provedené rekonstrukce či novostavby je problém s tepelnými mosty mnohem menší. Konstrukce mají vyšší povrchové teploty, protože nedochází ke ztrátám tepla. Nicméně narůstá zde problém s vlhkostí v interiéru, která vzniká především lidskou činností – dýchání, vaření, sušení prádla, sprchování a koupání, výpar z rostlin atd.

Těsné okno – dobrý sluha, zlý pán

Jak již bylo zmíněno, vlhkost je druhou důležitou hodnotou ovlivňující rosný bod. Vzhledem k tomu, že nové stavby a rekonstrukce disponují velmi kvalitně těsnícími okny (v porovnání se starými špaletovými je zde prakticky nulová infiltrace), vlivem zmíněné lidské činnosti dochází k nárůstu relativní vlhkosti v interiéru. V zimě se kvůli snížení tepelné ztráty větrá mnohem méně a nedochází tak k odstranění této nahromaděné vlhkosti.

Jako první si většinou všimneme kondenzace na oknech – obzvláště u relativně nedávno měněných oken s dvojsklem (například v mnoha opravených panelových domech). Přes noc se na skle kolem rámu začne objevovat vlhkost a postupně také kapky vody. V horším případě voda stéká a na parapetu nacházíme malé louže. U starých netěsných dřevěných oken dokonce dochází k zamrznutí této kondenzované vody přímo na okenních sklech.

Kondenzace na oknech, notorický známá situace. Zde už můžeme vidět, jak v růžku začínají plísně růst.

Zde bych mimo jiné zdůraznila, že zateplením domu nedochází k zamezení „dýchání“ a ke vzniku plísní. (Poznámka první – dům nedýchá, ale dýchají živočichové.) Realita je úplně opačná – zateplení zvyšuje povrchové teploty vnitřních povrchů konstrukcí a tím naopak omezuje podmínky pro vznik plísní. Samozřejmostí je opět správný návrh. Mohou existovat případy, kdy zateplení problém naopak zhorší, zvláště pokud je návrh či provedení špatné anebo se nepřijmou další opatření. Problém je jinde – nová, moderní a velmi těsná okna. Těsná okna značně omezují infiltraci a neustálé provětrávání prostoru, které mimo jiné odstraňovalo také nadbytečnou vlhkost.

Stará okna nejsou řešením

Toto ovšem není argument pro to, abychom okna neměnili. I s ohledem na kvalitní vnitřní prostředí, snížení tepelných ztrát a zajištění tepelného komfortu nejen v blízkosti oken chceme mít okna těsná a s nízkým prostupem tepla. Jenže musíme také počítat s tím, že výměna oken bude vyžadovat také změnu našeho chování. A zde narážíme na hlavní problém.

Vzhledem k tomu, že výměna oken ne vždy vyžaduje vypracování projektové dokumentace, není na tento budoucí problém investor leckdy vůbec ani upozorněn. Utěsnění domu přitom představuje velmi významný zásah do přirozených pochodů. Každý akce pak samozřejmě vyvolá reakci…

Bez větrání plísně z domu nedostaneme

Musíme totiž mnohem víc myslet na větrání a nebo ještě lépe konečně pochopit, že nucené větrání je víc než důležitou součástí moderní či rekonstruované budovy. Nucené větrání v zimě zajistí odvod právě té problémové vlhkosti z budovy ven. Bohužel pro investorovu peněženku je to další položka v rozpočtu. Jenže – chceme-li mít pod kontrolou únik tepla z domu, musíme přijmout fakt, že je nutné se vypořádat s „vedlejšími účinky“ tohoto způsobu šetření. Jinak riskujeme poškození konstrukcí vlivem vlhkosti a také bez nadsázky hazard se zdravím!

Je možné eliminovat plísně či zabránit jejich vzniku i bez nuceného větrání? Jak správně tedy větrat? K čemu je na oknech mikroventilace? A co dělat, když už se plíseň objeví? O tom více v dalších článcích.

Zveřejňované články se snaží poskytnout osvětu a vysvětlení problémů, které se poslední dobou množí jak houby po dešti. Neslouží jako jednoznačný návod aplikovatelný na všechny situace. Problematika je natolik rozsáhlá, že ji nelze spolehlivě vysvětlit na několika stránkách. Navíc vždy velmi záleží na konkrétním případu a konkrétních podmínkách. Vývoj jde kupředu a i já se neustále vzdělávám a mohu postupně informace doplňovat na základě nových znalostí a zkušeností.

Potřebujete-li poradit nebo vás zajímají podrobnější informace nejen k tomuto tématu, kontaktujte mě.

Zdroje fotek: pokud není uvedeno jinak, tak vlastní fotografie

1 komentář u „Seriál plísně, 1. díl – Kde se berou a proč se jim u nás líbí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *